Na začátek se Tě zeptám, z čeho jsem Tě vyrušil?
Teď mám v úmyslu dojít rychle domů a dokončit úklid ve svých věcech kde mám velký nepořádek. Uklízím strašně nerad a přitom si pořád říkám, že pořádek v duši začíná pořádkem v kapsách a v šuflatech.
Jsi velký milovník varhanní hudby. Kterého varhanního skladatele nejraději posloucháš a kterým se necháváš inspirovat při preludování?
Především sis nevybral nejvhodnějšího představitele jihlavských varhaníků ale když už se ptáš a máme cestu společnou, jsou to velikáni jako J. S. Bach, C. Frack, M. Dupre ale i náš P. Eben nebo J. Hanuš. Je to obrovská spousta krásy a ta dokládá jak je Pán Bůh veliký když takovou nádheru umí do lidí vlít, když jsou připraveni.
Teď ale udělej dlouhou, předlouhou pomlku … A k tomu ještě musím přeskočit spoustu schopných varhaníků …
A až potom bych mohl přirovnat svoje hraní k žáčku, který je tak u desáté lekce nějakého cizího jazyka a tak používá naučené větičky a pracně se učí větičky další, aby vyslovil názor na věc. Také vím, že i pomocí zcela jednoduchoučkých vět se dá říci něco pravdivého hezkého a přitom to může mít šmrnc. Chce to ale cvičit, aby člověk ze sebe dostal aspoň setinu toho co má v hlavě a při tom musí si připomínat že jiní mohou dostat nápady mnohem lepší.Tak to je můj postoj k preludování nebo lépe řečeno k improvizaci.
Jaký je v tom rozdíl?
Třeba v tom, že improvizace je skladba dělaná přímo z hlavy, preludium bývá spíše skladba napsaná. V obojích případech je to sólová hra na varhany. Je to jako slovní projev. Někdy si to napíšeš, někdy uděláš proslov jen tak spatra. To také spočívá na bohatosti slovní zásoby a také na prostředí ve kterém se projev pronáší. Ostatně církev se vždy snažila aby vrcholné okamžiky styku člověka s Bohem, a tou je bezesporu i liturgie, byly vyzdobeny krásným prostředím, choreografií, vůněmi a také hudbou. Proto také vznikaly přímo hudební skladby k různým částem mše a proto varhaníci byli pečlivě vybíráni či školeni, aby jejich hra dávala záruky vysoké úrovně ale byla i přiměřená a důstojná. Těším se na to, až to někdy bude i u nás v Jihlavě.
Kterého varhaníka uznáváš jako nejlepšího
V přehrávači mohu mít na CD celou řadu nejlepších varhaníků. Je ale problém, když potřebují sbormistři Pavel Jirák a P. Sroka sehnat nejlepšího ale dobrého varhaníka, aby zahrál obtížný part, který potřebují pro přednes skladeb při nějakých vystoupeních. Mnozí ale nevědí, že v současné době je všeobecně uznávaný a rozhodně v Jihlavě nejlepší varhaník Petr Sobotka.
V posledních letech se staly zvykem Adventní koncerty, v nichž se nám před vánocemi představil sbor z Jihoafrické republiky, poněkolikáté dokonce gospelový sbor, … Najdeš si ve vánočních a předvánočních zmatcích čas na koncerty?
Jak a kdy. V úplném počátku tzv. předvánočního ruchu, osvětlení ulic, hra koled, nestojí adventní ztišení a očekávání vánočních svátků, ale snaha také vytahat z peněženek lidí peníze na vánoční dárky. člověk tomu ale nesmí podléhat. Proto nezávidím duchovním správcům kteří jsou tlačeni v adventu do nejrůznějších kulturních aktivit. Ne že by byly koncerty v kostelech špatná věc ale je jich příliš mnoho. Všimni si že začátkem Nového roku vše utichne a ve výkladech se objeví zboží pro plesovou sezónu. A vánoce se najednou vytratí.
Ten černošský gospelový sbor u sv. Ignáce byla ale zřejmě nádherná záležitost. Naše evropská chrámová hudba ale vyrůstá z římské liturgie a duchovní styl z ní vyplývající na člověka působí jakousi vznešenou umírněností.
Černošská duchovní hudba do sebe vtáhla mnohem více: Nejen evropskou hudbu, ale i hudbu z Afriky a vytvořila z toho spirituály, blues (blues je rytmická hudba se kterou se těšili smutnící černoši). Vznikaly z toho gospely, černošské liturgické sborové písně. Ty skládali lidé zbožní a bibličtí, a tak z toho vzešla úžasná díla na jejichž mnohdy živelný a spontánní projev se třeba mohou dívat skrz prsty.
Nebuďme ale povýšení: Pokud si vybavím výzvu starozákonního žalmisty: "Tleskejte rukama všichni národové jásejte Bohu radostným hlasem" Tak optika mé představivosti mi předvede ty pohupující a do rytmu tleskající chlapíky a plnoštíhlé dámy, rozhodně snadněji, než středověké církevní otce. Vždyť kolem Pána Ježíše o svátcích tak nějak poskakovali beduíni a prostí lidé. Jinak si ale evropské kultury velice vážím. Stejně krásný pocit jsem měl na koncertě jihlavské Campanuly nyní na sv. Štěpána.
Kolik let se věnuješ hře na varhany, kolik let hraješ při bohoslužbách a na kterých mších Tě můžeme slyšet?
Klavír jsem cvičil cca od 10 let. Na varhany hraji při mši asi 40 let. Při mši se chodí poslouchat Slovo Boží a ne poslouchat varhaníka. Úkolem varhaníka v mých podmínkách je podporovat zpěv v chrámu a to čemu říkáš "preludiemi" vytvářet příznivé klima v liturgii, aby lidem bylo v chrámu dobře ale při to varhany aby ani třeba nevnímali. A ne aby říkali: "Ten hraje krásně; No tomu to ale jde" a nebo dokonce "Propána kdo to zase dneska hraje už aby přestal!"
Počítám, že za svoji letitou praxi ve farnosti jsi už provětral varhanní píšťaly ve všech kostelech farnosti, ve kterém chrámu se Ti hrálo nejlépe a proč?
Momentálně si rád zahraji na elektroniku v Malém Beranově z toho nástroje se dá dostat docela inspirující zvuk. Musejí být ale všechny puntíky seřízeny tak, jak mají být. Pokud je elektronika neseřízena, s jen tak hala bala zvukem, budí ve mně pocit, jako umělohmotné kytičky někde kdesi ve váze. Z toho, že dávám na první místo v Jihlavě zvuk elektronických varhan se dá usoudit jaký momentální stav ohledně varhan v Jihlavě je.
Vzpomínáš si na nějaký vtipný zážitek, který se odehrál právě na kůru?
…tak třeba: Při průvodu o Božím Těle text o Pánu Ježíši říká že: "…Po rozlomení a proměnění chleba vzal kalich …" Ale dle slov jednoho celebranta při Božím Těle který spoléhal víc na svou paměť než na patřičně čtený text zněl takto: "… Po večeři vzal kalich, rozlámal jej a dal svým učedníkum. Vezměte a jezte…" A nato se hned musí zpívat… a to se dělo pravidelně každý rok takže jsme to pravidelně již očekávali.
Nebo stačí aby nějaký vtipálek vepsal do textu litanií "Svatý Dominiku oroduj za nás" vsuvku odrhovačky: Dómi -niku -niku... A další a další…
90% pointy musí vyprchat, když se to vypráví mimo atmosféru kůru při liturgii. To musí člověk přímo zažít. Uvaž, že každou i sebemenší produkci provází větší či menší stres, takže stačí maličkost a ta nastartuje bouři dosti neadekvátního chování a to se zase musí nutně potlačovat, protože liturgie je liturgie a ne nějaká estráda.
Určitě jsi už seděl za pěknou řádkou černobílých kláves, jsou nějaké varhany, na které dodnes vzpomínáš a na které by sis chtěl alespoň ještě jednou zahrát? Jsou nějaké varhany, na které jsi ještě nehrál, ale rád bys je vyzkoušel?
Znovu bych si rád zahrál na většinu varhan v nedaleké Polné. Málo kdo třeba ví že jedny varhany odtud patří mezi nejstarší dochované nástroje u nás vůbec a přitom jsou ještě starší než kostel ve kterém stojí. Nádherný zvuk mají varhany v Brtnici, Nové Říši ale i v Růžené. Člověk ale musí hodně cvičit, aby z nich šlo to, co si zasluhují.
Mladí si o Tobě vyprávějí rozličné pověsti (např. řízení trabanta s upadnutým kolem). Mohl bys něco k tomu říct a vzkázat?
Vzkazuji že je to nesmyl! Jako doklad uvádím, že se mi při rozjezdu když jsem rejdoval neupadlo kolo, ale volant.
Která muzikantská osobnost ve světě kultury tě u nás v roce 2004 nejvíce nadchla?
Nevkus se snahou zalíbit se za každou cenu a duchovní lenost prochází celým spektrem našeho kulturního života, od výběru písní v chrámech, až po obrovská televizní megašou. Proto mne příjemně překvapila jedna mladičká muzikantka, které odmítla vystupovat nyní na Silvestra v Nově, kde měla zpívat z playbacku. Playback je běžné šizení diváků, když se vidí, jak zpěvák pouze otvírá pusu, zatímco s ní hraje někde v teple připravená nahrávka.
S tím je spojeno ale odmítnutí veliké částky peněz a samozřejmě i pohrdnutí obrovskou dávkou popularity. To děvče v létě vyhrálo soutěž o Superstar a jmenuje se Aneta Langerová. Ani nevím jestli je věřící, ale momentálně se ta dívka chová tak, jak ji radí Duch sv. ve svědomí.
Můžeš všem farníkům říct, jak slaví Vánoce (ne)obyčejný varhaník?
Především obyčejný varhaník chodí do zaměstnání, vánoce nebo jiné liturgické svátky slaví svou další prací na kůru a nebo přípravami na liturgické slavnosti. Při liturgii z toho moc duchovního užitku nemá a po svátcích jde zase rovnou do práce takže ty oslavy musí probíhat třeba i jinak. (Ale on ten duchovní užitek a kousek krásna z toho pramenící přece jenom člověka někde překvapí.) Protože ale v kostele je mnoho činností které se dějí jaksi mimo hlavní zaměstnání (výzdoba a úklid kostela, ...) vyplývá z toho, že ve farnosti je mnoho obyčejných lidí, kteří pokud určenou práci dělají dobře a s láskou, tak se stávají neobyčejnými, aniž by to oni nebo někdo z lidí třeba věděli. To vidí jenom Pán Bůh.
Děkuji Ti za to, že jsi nám věnoval svůj drahocenný čas. Přeju požehnané svátky a radost z narozeného Krista Tobě a celé Tvé rodině.