Římskokatolická farnost u sv. Jakuba v Jihlavě

Zdar bratři,
posílám pozdrav z Logaru. Jsme tady čtyři vojenští kaplani a já jsem jediný český a katolický (kolem Velikonoc možná přiletí katolický kaplan ze Spojených států). Krátce po příletu mě ti američtí navštívili s tím, že by byli rádi, kdybych svátostně podpořil jejich katolické vojáky. Je to tady mezi Američany tak půl na půl (protestanti / katolíci). Tak na naší základně sloužívám mše v angličtině (v sobotu večer) a občas si mě převezou na sousední předsunuté základny. Na Popeleční středu se nedalo všechno stihnout a tak jsme tu udělali „popeleční čtvrtek“ a pokračovali jsme v návštěvách okolních základen – jsou přímo pod horami a užívají si tam oproti nám mnohem častěji různé útoky na základnu. Proč to ale píšu. Včera jsem poprvé navštívil základnu Altimore a její kaplan (protestant – pěknej řízek, tak o dvacet kilo těžší než já) mě prováděl po základně a představoval vojákům. Zajímali se odkud sem a tak… a mnozí říkali, že byli v Praze a že je to krásné město a že tam byli hlavně na Strahově! Tak jim říkám, že je to můj domov, že jsem premonstrát… a oni na to, že jsou z premonstrátských farností a že studovali v DePere na St. Norbert College! (poznámka redakce: DePere je naše premonstrátská kanonie v USA). A vzpomínali opata Gary Nevilla, Conrada Kratze, někteří znají Daylesford (pozn.: Daylesford je další premonstrátská kanonie v USA) a Joe Mc Laughlina! Hned jsme se domluvili, že tu 6. června uspořádáme pořádnou slavnost sv. Norberta. Někteří z nich se dostali i na mši svatou (jiní chtěli, ale měli úkoly – nebo měli výjezd mimo základnu).
(…)
Jinak i v našem českém kontingentu jsem objevil pár křesťanů a vojáci tu mají zájem o setkání nad Biblí. Američani tu mají velmi zajímavé Biblické hodiny (využívají dataprojektor a mají super prezentace – zkusím to od nich vyloudit), ve čtvrtek večer jsou chvály (takové letniční, ruce nahoře…) a s kaplanem předchozího českého kontingentu se scházíme k breviáři. Trochu se nám zpozdil příjezd kontejnerů s naším materiálem, tak spoustu věcí řeším improvizovaně. Zrušila se kaple, nová je větší, ale zatím v ní nic není. Nemám tu anglický misálek, albu, štolu, dochází mešní víno a tak…
Jinak je tu celkem klid, s místními lidmi vycházíme docela dobře, ale jsou mezi nimi tací, kteří se na nás chystají. V den našeho příletu nám kousek od základny zabila I.E.D. (nastražená bomba na cestě - Improvised Explosive Device) dva Francouze. Včera mě několik Američanů požádalo o modlitby za své kamarády, nebo sourozence, kteří tu přišli o život.
Tak vzpomeňte i vy!

Možná i tyto myšlenky budou pro nás právě v postní době příležitostí zaměřit se na podstatné věci v našem životě osobním i farním - zvláště když si uvědomíme, že v některých částech světa se nežije v takovém „poklidu“, jako (i přes všechny zdejší těžkosti) někdy u nás.

P. Petr, farář

Logar je provincie Afghánistánu, asi 60 km jihovýchodně od Kábulu. Je značně geograficky členěna (nejvyšší bod má 4754 m). Města jsou elektrifikována, s mobilním telefonním signálem. Hlavním zdrojem života je zemědělství. Prakticky zde ale neexistuje průmysl. V Logaru není žádné letiště, v blízkosti hlavního města provincie je pouze zpevněná přistávací plocha pro vrtulníky. Provincií vede hlavní silnice z Kábulu postavena z amerických zdrojů a je většinou bez problémů sjízdná. Hlavním náboženstvím je islám. Ženy chodí zahaleny v burkách a ve společnosti mají minimální vliv. Přístup obyvatelstva k cizincům je většinou pozitivní.

zpět