Jak se žije v Taizé P. Josefu Sedlákovi
Připravujeme se na Velikonoce. Brzy přivítáme tisíce poutníků ze všech koutů světa, prozatím je však celá Taizé ponořená do rozjímavé postní nálady. Příroda, jíž jsme ze všech stran obklopení, však již nyní nezadržitelně propuká v onen velikonoční jásot, na který se církev teprve těší. Po sněženkách a lesních narciskách už dávno rozkvetly všemožné keře a stromy, ze všeho nejdřív mandlovníky. Jeden mám přímo za oknem a když ráno vstanu, otevřu dřevěnou okenici a zjistím, že mandlovník kvete, vím, že ten den se v kostele bude číst z knihy proroka Jeremjáše o tom, jak se Hospodin Jeremjáše ptá, co vidí, a on na to: "Vidím mandloňový plut" a Hospodin ho ujišťuje, že viděl dobře, protože kvetoucí mandlovník je obrazem Hospodina, který "bdí nad svým slovem, aby se uskutečnilo".
Ještě před týdnem bylo na našem kopci velmi živo; obzvlášť silně zapůsobila přítomnost skupiny dvou stovek pařížských teenagerů z předměstí Seine-Saint-Denis (o této čtvrti - jakémsi pařížském Bronxu - se často hovoří v médiích, většinou ve spojitosti s pouličními bitkami a hořícími auty). Z nestrojené zbožnosti těchto mladých lidí a z nezvyklé vážnosti v jejich tvářích bylo možné vyčíst, jak cenná je pro ně víra v Krista a jak žijí z evangelia uprostřed každodennosti plné násilí, rasizmu a sociálních problémů.
Ranní eucharistie v kryptě byla francouzsky. V hojném počtu nakonec přišli hlavně studenti a studentky teologie z USA a tak liturgický dialog se z jejich strany obešel téměř beze slov. Stačilo gesto otevřené náruče, které mi spontánně opláceli v odpověď na pozdrav "Le Seigneur soit avec vous (Pán s vámi)". Na pozítří jsem si pro ně přichystal anglický misál, ještě předtím ale zažijí českou mši, protože zítra očekáváme účast krajanů. Přijeli do Taizé na týden se svým farářem z Litovle u Olomouce - mládež z celého děkanátu. Mají radost, když mezi mnoha jazyky, které se tu prolínají a mísí, tu a tam zazní čeština: pár slov přečtených z evangelia, zpívaný verš žalmu, prosba zakončená staroslověnským Gospodi pomiluj nebo řeckým Kyrie eleison, krátký text bratra Rogera... Například tato modlitba narychlo přeložená na kousek papíru, která mi zůstala v kapse a doprovázela mě celý zbytek dne: "Bože pokoje, i přestože jsme slabí, chtěli bychom jít za tebou po cestě lásky. Chtěli bychom milovat tak, jak ty nás miluješ."
P. Josef Sedlák
zpět