Na Jánském kopečku nad ve středověku často zaplavovaným údolím řeky Jihlavy stojí kostelík sv. Jana Křtitele. Kostelík byl poprvé doložen roku 1243. Nedávné průzkumy však ukazují, že byl postaven již o několik desítek let dříve, neboť roku 1984 byly pod stávající podlahou objeveny základy románského kostela, jehož vznik spadá do posledního desetiletí 12.století.
Dnešní kostelík je raně gotického původu z poloviny 13.století. Ve 13.století byla jeho loď předělena příčkou a zadní třetina se užívala k světským účelům. Ještě před rokem 1270 vzniká triumfální oblouk mezi lodí a zaklenutým kněžištěm s apsidou a vížkou. Roku 1458 byl kostelík poničen vojsky Jiřího z Poděbrad.
Při následných opravách vzniklo nové kněžiště se síťovou klenbou a sedlovým portálem do dřevěné sakristie na severu. V renesanci na počátku 17.století byly zvýšeny zdi lodi, objevily se nové vchody s renesančními portály, kruchta a kamenná sakristie.Po třicetileté válce, jež s sebou přinesla švédskou okupaci a pro kostelík mnohem větší zkázu, byl kostelík rekonstruován barokně. Výsledkem byla výmalba interiéru, z něhož byl nejcennější oltářní obraz V.Noseckého, vnější kazatelna, úpravy kleneb a zasazení vitráží do oken. Vpravo u západního vchodu je obraz se spícím horníkem a nápisem: "Es war und ist nicht mehr." ("Bylo a není více."), jenž připomíná zašlou slávu jihlavského dolování stříbra.
