Čundr na Ameriku

V pondělí ráno jsme se vydali vstříc prázdninovému dobrodružství. Nejprve jsme zamířili do Prahy, kde jsme se měli zúčastnit jáhenského svěcení bratra Zachariáše. Ale ještě předtím navštívil otec Jeroným zubaře a já s Jakubem sochu Jana Žižky na Vítkově. Po svěcení a obědovém pohoštění jsme dali sbohem civilizaci a vyrazili jsme směr Český kras.
Mělo nás být sedm, ale zatím nás bylo jen pět, otec Jeroným, Kuba, Pavel, Jenda a já, a tak jsme na zbývající dva členy výpravy Vojtu a Dominiku počkali ve stínu hradu Karlštejn. Sotva jsme se sešli a vydali se na cestu, počasí se prudce změnilo. Přišla průtrž mračen a nám nezbývalo nic jiného, než se rychle vrátit zpět do vesnice a schovat se pod střechu. Po chvíli déšť ustal a mohli jsme se vydat po blátivých cestičkách pod skalnatý převis, kde jsme měli v úmyslu strávit noc. Ještě než jsme šli spát, vykoupali jsme se v lomu Malá Amerika.
Druhý den ráno jsme po krátké snídani vyšli sluncem zalitou krajinou k Velké Americe. Cestou
jsme si prohlédli lom Mexiko, a potom už nás čekal jeden z vrcholů našeho výletu. Za pomoci lana jsme slezli do lomu Velká Amerika, kde jsme si z dovezených prken stloukli žebřík, abychom mohli vlézt do štoly vedoucí zpět k Mexiku. Naše úsilí se vyplatilo, když jsme po několikaminutové chůzi ve tmě spatřili světlo pronikající otvorem ve skále z Mexika. Po návratu na zemský povrch se k nám připojil otec Bartoloměj a společně jsme se všichni vykoupali v jezírku na dně lomu. Někteří z nás navštívili ještě jednu štolu na druhém břehu. Obloha se začala pomalu zatahovat, takže jsme se raději rozhodli pro návrat na základnu. Poblíž naší cesty byl vstup do hlavní štoly vedoucí k Malé Americe. Rozdělili jsme se tedy do dvou skupin, přičemž ta první se šla podívat, zda není náhodou otevřený. A světe div se, vstupní vrata úplně chyběla. Po dohodě s druhou skupinou jsme se rozhodli, že se podíváme dovnitř. Štola nám nabídla krásné výhledy do lomu a zazvonili jsme si i na „Hagenův zvonec“. Po opětovném spojení obou skupin jsme spěchali se hřměním v zádech k našemu převisu. A sotva jsme rozdělali oheň, spustil se liják, který trval až do půl dvanácté. Déšť byl tak vydatný, že nám zatopil naše ležení, a tak jsme museli vyhledat náhradní řešení.
Třetího dne nás ze spacáku vyhnalo sluníčko a teplo. V parném počasí jsme navštívili lomy Kamensko, Pusťák, Jižní kříž, Soví ráj a s nimi spojené štoly. Naposledy jsme se vykoupali v Malé Americe, vydatně poobědvali Pod dračí skálou a plni zážitků se rozjeli do svých domovů. Děkuji všem za hezky strávené dny, zvláště pak otci Jeronýmovi za jejich organizaci. Na příštím čundru zase na viděnou!