Krkonoše - 2. - 8. 2. 2009
Jako každý rok, tak i letos nabídl Otec Jeroným svým mládežníkům, tentokrát ovšem již jihlavským, strávit jarní prázdniny na horách. Někteří váhali, protože by se museli týden obejít bez sprchy, splachovacího záchodu, ústředního topení a elektriky. Pro většinu z nás to ale nebyl žádný větší problém, takže jsme s radostí lákavou nabídku přijali a v neděli po obědě jsme se ve složení 10 odvážlivců vypravili třemi přeplněnými auty do Krkonoš.
Po příjezdu do Malé Úpy a poté, co se nám podařilo vyprostit jedno zapadlé auto, jsme vynosili naše zavazadla po asi kilometrové lesní cestě směrem vzhůru, kde už na nás čekala krásná horská roubenka. Příjemně nás překvapily obrovské prostory, ve kterých se nacházela jak přilehlá místnůstka s letištěm na spaní, tak i „společenská“ místnost s velkými kamny a útulným posezením, kde jsme při zapálených petrolejkách trávili všechny kouzelné zimní večery.
Když jsme nanosili vodu v konvích z nedalekého potůčku, naštípali dříví a vyzkoušeli tamní suchý záchod - k němuž se mimochodem dalo dojít i přes půdu =), vytáhli jsme naše mega-zásoby jídla a za nedlouho jsme už šli - všichni po cestě unavení - na kutě.
Ráno nás přivítaly hromady sněhu, takže jsme se natěšeně vydali někteří Ski-busem sjezdovat do Pece a zbylí v čele s Otcem Jeronýmem běžkovat. Odpoledne jsme se všichni spokojení a sportovně vyžití sešli opět v chalupě a obě „žrací skupinky“ začaly hned vařit svou večeři, jež okamžitě zmizela v našich vyhladovělých žaludcích. Teď už byla na programu taková komorní, za to ale úžasná mše svatá s doprovodem zpěvu a kytary.
Pro milovníky sněhových bitev, sáňkování či stavění sněhuláka to tu bylo jako stvořené. A znáte hry jako Parlament, Pantomima, Otroci nebo Palermo…? Ty zde frčely každý večer, takže o zábavu bylo postaráno. Veselou atmosféru tu zajišťoval také Otec Bazil z Holiče se svými příhodami ze Slovenska, které byly doplňovány i neobyčejnými historkami ze života Otce Jeronýma. Ten ovšem nedal dopustit na svou nejoblíbenější karetní hru „Černá svině“, v níž už po pár partičkách pokaždé drtil své protihráče.
V krásně vytopené místnosti se nám pak hezky usínalo a další dny se už ubíraly vždy ve stejném duchu. Jen my sjezdaři jsme se občas připojili k běžkařům obdivovat krásu okolní přírody KRNAPu, ale jejich tempo bylo tedy dost vražedné. Však si představte, jakou asi vrcholový sportovec může mít kondičku =). Naštěstí se po každém úseku udělala v hospodě přestávka pro občerstvení, čímž se výlet vždy značně zpříjemnil.
Jelikož od středy byla na horách inverze a nám tedy krásně svítilo sluníčko, vypravili jsme se také jednou lanovkou na Sněžku. Z vrcholu, kde byly všechny domky kvůli nedělnímu orkánu obaleny sněhem jako šlehačka, byl nádherný rozhled na celé Krkonoše a část Polska. Výhledy z běžkařských tratí přes hřebeny hor se staly opravdu nezapomenutelným zážitkem, pro který určitá námaha a úsilí určitě stojí. Ti, kteří zůstali až do soboty, se sem druhý den ještě vrátili, tentokrát ale po svých, takže si k tomu mohli vychutnávat i pocit vítězství.
Takže pokud jste letos nejeli s námi, určitě neváhejte a příští rok si to zkuste na vlastní kůži. Jeronýmova hesla: „Slabí a neduživí nechť zhynou!“ se bát nemusíte, všichni jsme to zdárně ve zdraví přežili =) a všem tedy takto strávené prázdniny vřele doporučuji. Užili jsme si mnoho legrace a budeme na tento týden jistě dlouho vzpomínat. Závěrem patří za vše velký dík Otci Jeronýmovi a těšíme se příště =)!
Michaela Brázdilová

foto: Magda Kodetová a Martin Jirka
zpět