Milevsko + Lengerich = 10 let přátelství

Již deset let trvá přátelství dvou 830 kilometrů od sebe vzdálených farností. Proto byl letošní ročník veden ve znamení tohoto jubilea. Když v roce 1996 přijeli Lengeriští farníci do Milevska a spatřili pouze ruiny milevského kláštera, rozhodli se pomoci. V roce 1997 se naopak Milevští vypravili na západ Německa, až kamsi k hranicím s Nizozemskem, do farnosti Lengerich. Od té doby se návštěvy pravidelně střídají. Ať jedni nebo druzí farníci bydlí v rodinách u domácích, čímž se víc prohlubují vzájemná přátelství a poznávání. Proto není divu, že si celý rok dopisují, přejí si k životním výročím, svátkům... Letos jsem měl možnost strávit jeden den s nimi.
Právě otec Metoděj byl u počátku těchto setkání a tak je celkem logické, že si nenechal ujít alespoň jeden den programu. A ten byl opravdu nabitý. Společný den začal mší svatou v městském kostele sv. Bartoloměje v Milevsku, po mši svaté následovala prohlídka místního Domu s pečovatelskou službou, který byl nedávno dostavěn. Po patřičné prohlídce a malém občerstvení odjeli všichni účastníci do Písku, kde shlédli nejstarší český kamenný most, muzeum první české elektrárny (F. Křižík) a děkanský kostel Narození Panny Marie. Pak následoval "svatební" oběd ve složení hovězí polévka s knedlíčky a svíčková, při kterém si přišli na své všechny žaludky.
Po obědě přišlo na řadu oficiální rozloučení, které proběhlo v sálu muzea. Po slavnostním rozloučení pokračoval program individuálně v rodinách, při němž jistě nechybělo odpolední posezení u šálku kávy. Ve večerních hodinách se loučení, tentokráte již neoficiální formou, odehrávalo v tzv. latinské škole, kde nechyběla kapela, pivo, párky, buchty, chlebíčky a bezpočet dalších dobrot přpravených šikovnými rukami farnic. Myslím si, že i letošní setkaní bude patřit ke všem ostatním nezapomenutelným…