Farní zájezd do Vyššího Brodu a Římova

Odjezd byl ráno v 6.00 hodin z Masarykova náměstí přes Pelhřimov, Jindřichův Hradec a České Budějovice. Do Vyššího Brodu, kde naším hlavním cílem byl cisterciácký klášter, jsme přijeli před půl desátou. Bratři nás už čekali. Nejdřív byla mše svatá a potom jsme si prohlédli klášter. Páter Justin Berka nás provedl kapitulní síní, kde komunitní život každého bratra začíná i končí - zde skládají sliby a zde je pak rakev z tělem zemřelého. Hřbitov je hned vedle kostela. Z kapitulní síně jsme se podívali do jídelny. Bratři při jídle sedí u stolů vedle sebe. U cisterciáků není zvykem sedět u stolu naproti sobě. To má smysl i duchovní, aby všichni viděli na toho, kdo při jídle předčítá a aby to někoho nepokoušelo k mluvení. Všichni tak vidí na všechny a nikdo není k nikomu zády.
Páter Justin nás pak zavedl na prohlídku tzv. Rajské zahrady, nebo se také tomuto prostoru říká kvadratura. Je to zahrádka uprostřed kláštera. Bývá zde ještě studna. V rohu jsme viděli dvě hromádky sněhu. Vyšší Brod je asi o 100 metrů výš nad mořem než Jihlava. Odsud jsme prošli místností, kde se dříve opisovaly knihy a kde se topilo. Jinak se v celém klášteře netopilo. Zde se v dřívějších dobách mohli ohřívat nemocní a ti, kterým bylo po práci zima. Dnes už bratři žijí v celách, které se vytápějí. Pak jsme prošli na zahradu. Odsud jsme se vrátili nazpět do kostela, kde jsme slyšeli historii založení kláštera. Po zajímavém výkladu jsme šli na prohlídku galerie, kde mají vystaveny obrazy a různé drobné předměty. V další části je několik místností, které tvoří známou vyšebrodskou knihovnu. Na závěr si většina z nás koupila pohledy nebo nějaké upomínkové předměty.
Protože jsme měli domluveno návštěvu nedalekého poutního místa, vydali jsme se tam. Kousek jsme ale museli jít lesem pěšky. Stálo to ale zato. Jsou tam vedle sebe dvě kamenné kaple. V jedné, ve tvaru T, je socha Panny Marie s Ježíškem na kameni. V kapli druhé se slouží jednou za měsíc mše svatá. Je to zajímavé místo. Odsud jsme se vrátili a jeli směrem na Lipno. Asi po 1 a půl km jsme zastavili na parkovišti a šli si prohlédnout tzv. Čertovu stěnu. Tento svah, plný velkých balvanů, se stal námětem pro Bedřicha Smetanu, který na legendu, která se k tomuto místo vztahuje složil operu Čertova stěna.
Po třetí hodině odpoledne jsme dorazili do známého poutního místa Římov. Zde nám místní duchovní správce P. Koňařík důkladně pověděl nejen historii, ale i současnost poutního místa.
Kolem Římova je známá křížová cesta. Tu jsme ale už neprošli, protože to trvá hodinu a půl. Pouť se nám vydařila a počasí nám přálo.