Divadelní hra Švestka - 18. 4. 2004
           
Foto: Jakub Kodet
Slova Jana Grossmana: "Divadlo se má dělat pořádně, ale nemá se brát příliš vážně." beze zbytku naplnil divadelní spolek Cimrmantheatergruppe nastudováním divadelní hry Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka s názvem Švestka. Hra o stáří a s ním spojené skleróze je ústředním tématem hry, v níž mladý vechtr Kamil Patka (Honza Vláčil) ve staničce Středoplky čeká na dívku svých snů. Dočká se starého sklerotika Blažeje Motyčky (Tereza Otavová), vysloužilého vechtra Přemysla Hájka (Bartoloměj Čačík), jenž mu přijel oznámit nepříjemnou novinu o prodání bohatě rodící švestky, či příjezdu horolezce Sváti Pulce (Honza Kodet), který při osmém dobývání vrcholu Milešovky spadl na hlavu a skončil na vozíčku.
Kamil však touží po rusovlásce s černou sametovou stuhou ve vlasech. Marné naděje vkládá do Emilky Najbrtové (Ondra Levák). Sdílet těžký osud železničáře v malé vechtrovně odmítne sufražetka Jenny Suk (Ondra Levák), neboť nesnese pomyšlení na vaření a praní. Tou pravou je až Anička Šafářová (Ondra Levák), děvče, s nímž bude život jednou velkou písničkou. Šafářovic Andulku a mladého Patku v závěru hry překvapí příjezd drážního inspektora Kryštofa Nastoupila (Tomáš Novák). Ten se již chystá ve prospěch dráhy očesat švestku, ale zastaví jej podaná pravice Přemysla Hájka, švestková úroda nakonec skončí v tom správném košíku a svatebčané se tak přeci jen budou moci těšit na švestkové koláče.
Jevištní sklerotikon dokresluje půvabná vechtrovna s truhlíkem muškátů, keříček, ovocem překypující švestka, hrad. Divadelní soubor Cimrmantheatergruppe si na rekvizitách a kostýmech dal záležet. Především velmi kvalitně pojatý Cimrmanův objev divadelní masky, díky níž je jeden herec schopen zahrát větší množství rolí naráz, budí nejeden divácký úsměv stejně jako třeba hloupá husa. Cimrmantheatergruppe obohatil tradiční pojetí hry o několik nevšedních prvků. Nečekaným je zejména bezprostřední vystupování vytočeného inženýra kulisáka (Tomáš Novák), který se nebojí říci svůj názor pěkně od plic. Vtip a humor hra nepostrádá, divák se baví a při odchodu domů se směje jako Emilka z Veselí nad Lužnicí.

Poděkování:
1) Pánům Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi za umožnění předvedení divadelní hry.
2) Otci Bartolomějovi za poctivé vedení divadelního spolku Cimrmantheatergruppe.
3) Hercům za jejich předvedené srdcervoucí výkony.
4) Kvalitnímu hudebnímu doprovodu.
5) Těm, kteří poskytli část svého šatníku.
6) Oblastní Charitě za propůjčení divadelních prostor.
7) Všem, kteří jakýmkoliv způsobem pomohli a na něž se zapomnělo.
Johann Kodet
zpět